Máte často předsudky nebo domněnky vůči druhým? Zbavte se jich.

„Je na mě určitě naštvaný.“ „Lže mi…“ „Ten klient vypadá, že nebude mít zájem o naší novou kolekci.“ Než se stačíte nadechnout, uděláte si předsudek nebo domněnku o nějakém člověku nebo situaci a té okamžitě uvěříte. A pak se jí chytíte a odmítáte pustit. Nemáte možnost jí pustit, protože jste jí nijak nevyvrátili, třeba tím, že se zeptáte. 

Největší průšvih je, že domněnky a představy jsou celkem často negativní a útočí proti nám samotným, proti naší osobě. 

Lidé se neptají většinou proto, že se bojí pravdy. 

Než abychom se odvážili zeptat se, neuděláme nic, ponecháme si v hlavě myšlenku, která nám nedovolí spát a neustále nad ní přemýšlíme. Nezeptáme se, protože se bojíme pravdy, té, která nebude příjemná a bude nás bolet. Ale pokud se nad tím zastavíme, zeptat se, je vlastně nejjednodušší řešení, můžeme se dozvědět tu negativní a nepříjemnou pravdu, to je fakt, ale taky se dozvíme třeba naprosto odlišnou informaci a hle… ta může být dokonce pozitivní. 

Jenže, je v tom háček, tuhle informaci se nedozvíme, pokud se zastavíme a budeme živit ty naše negativní domněnky a předsudky. 

Zapomeňte na „Co by, kdyby…“ pokud začínáte myšlenku touhle větou, pohybujete se pouze ve virtuální realitě, která není skutečná. Kolik drahocenného času strávíte přemýšlením nad tím, co by bylo, kdyby. Proč se jednoduše nezeptáte? Je to tak prosté, a přesto většina lidí nenajde odvahu.

Pokud si vytváříme domněnky, rovnou si říkáme o problémy a hádky, za které si můžeme sami. Nežijte ve virtuální realitě.