Jak silný je tlak okolí a jeho vliv na naše chování?

Jak je možné, že máme nějaký názor, jsme o něm skálopevně přesvědčení a na základě tlaku většiny ho změníme bez váhání? Než aby nás skupina nepřijala, přizpůsobíme se. Jak silná je konformita?

Ve skupině třídy (celkem 20 osob) byl provedený experiment, třídě byly ukázány tři kousky dřívek a otázka byla jasná: Které dřívko je nejdelší. Na první pohled bylo jasné, že prostřední z nich bylo rozhodně nejdelší. Žáci postupně odpovídali. Prvních deset žáků vědělo, že musí záměrně odpovědět špatně. Jedenáctý žák už odpovídal podle svého uvážení. 

I přes své přesvědčení odpověděl jedenáctý žák úplně stejně, jako předchozích deset. Proč to udělal, i když věděl, že odpověděl špatně? Odpověď je konformita – působící tlak okolí. 

Jakmile jsou lidé ovlivňovány většinových názorem, jejich tíhnutí ke konformitě převáží vlastní přesvědčení o tom, co považují za pravdu. Lidé budou raději měnit názor dle většinového, než aby nezapadli. Přizpůsobení se názoru skupiny značně ovlivňuje velikost skupiny, čím větší skupina, tím větší šance konformity. 

Dávali jste si někdy závazek? I na plnění závazku působí tlak skupiny. Pokud stvrdíte závazek před skupinou, je daleko větší šance, že ho splníte – jste vázáni tím, že to slyšel někdo další. Oproti závazku, který si dáte jen vy sami sobě.

Lidé se přizpůsobují názorům většiny z různých důvodů, může to být oblíbenost a pocit zapadnutí k ostatním, velkou roli hraje také potřeba o pravdomluvnost, jakmile si nejsme něčím jistí, tíhneme k názorům většiny (považujeme je za pravdivé – studenti a délka dřívek). Všechno to děláme proto, abychom získali sympatie a nedošlo k odmítnutí našeho názoru či osoby. 

„Není nad původnost, každý po ní touží. Lidé chodí přes most, tož já půjdu louží.“ 
Karel Havlíček Borovský