Frustrace

Jak s ní efektivně pracovat?

Překážka na cestě, která nám brání pokračovat. Představte si situaci, kdy jedete po silnici a v cestě vám brání strom spadlý přes cestu. Nemůžete jet dál a uspokojit svoji potřebu (dojet k cíli), což způsobuje frustraci. Překážky v našich životech mohou být vnější a vnitřní. Pod vnější si představte třeba finance, měli jste zaplatit účet a nepřišly očekávané peníze, problém se nevyřeší, dokud peníze nedorazí. Zmíněný problém není váš, ale přichází takzvaně zvenčí, proto ho řadíme do vnější překážky. Strach, vnitřní bariéra jsou překážky vnitřní, jsou totiž v nás a brzdí nás v konkrétních situacích, kdy následně pociťujeme frustraci.

Stejná situace, jiná reakce? 

Logicky. Reakce a zvládání situace závisí na frustrační toleranci neboli míry odolnosti jedince. Ač je jedna situace někomu nepříjemná, ten s vyšší frustrační tolerancí ji zvládá mnohem lépe. Je závislá na několika faktorech  vrozených vlastnostech jedince (temperament, charakter, citová labilita) a vlivu prostředí (výchova – rodina, škola či životní zkušenosti). Při řešení a zvládání situace proto není vhodnou reakcí zlehčovat a zpochybňovat něčí stav. 

Co se v nás děje? 

Jakmile tělo pociťuje přicházející frustraci, začne se v nás shromažďovat energie, kterou je potřeba vybít. Cítíme napětí, vztek, zklamání z neúspěchu. Nejčastěji je tento stav řešený agresí. Buď slovní, kdy nadáváme na danou situaci nebo fyzickou, poškozujeme věci či ohrožujeme něco nebo někoho. Někdy situaci řešíme sami na sobě. 

Každý z nás se proti frustraci podvědomě brání k čemuž nám pomáhají obranné mechanismy. Mezi nejznámější patří šikana nebo egocentrismus. Člověk napadá slabší jedince nebo naopak zveličuje sebe a své schopnosti. Možným řešením je také známé potlačování – děláme, že situace neexistuje nebo izolace – uzavíráme se do sebe. V určitých případech situaci racionalizujeme – hledáme důvody, proč jsme neuspěli. Na frustraci proto reagujeme dvěma způsoby – útok či útěk. 

Při řešení závažných životních situací zkuste pár známých technik jako je dýchání před tím, než začnete řešit situaci agresí. Nepovede se vám změnit chování druhých, můžete ale změnit způsob, jakým budete reagovat. A když už reagujete, zamyslete se, jestli je reakce přiměřená a adekvátní. 

Pokud frustrace trvá delší dobu, může se z ní stát deprivace (strádání), což je závažný psychický stav, který může negativně poznamenat další vývoj jedince.